Narodil se 3. srpna 1900 ve Velké nad Veličkou, okres Hodonín. Své dětství však již prožil na českomoravské vysočině, ve vesničce zvané Ruda, nedaleko Velkého Meziříčí. Ve Velkém Meziříčí také vystudoval reálku. Za první světové války byl v lednu 1918 odveden do Balatonkeneše v tehdejších Uhrách, nynějším Maďarsku. Po zkráceném absolvování záložní důstojnické školy byl odvelen na italskou frontu, kde jej také zastihl konec války.
      Po návratu domů vstoupil v roce 1919 na Hospodářskou akademii v Táboře a po roce přestoupil na Vysokou školu zemědělskou v Brně. Během studia byl zaměstnán jako zemědělský adjunkt v Cukrovarsko-hospodářské společnosti v Brně - Králově Poli. Po skončení studia na VŠZ nastoupil na statek Rolnické školy ve Velkém Meziříčí. Po necelém roce působil od listopadu 1924 jako učitel na nově zřízené Zemědělské škole v Tršicích. V roce 1926, po vykonání odborných zkoušek, mu byl udělen titul profesora. O šest let později, v roce 1932, byl pak pověřen správou školy a v roce 1934 byl jmenován jejím ředitelem. Za jeho působení byla škola změněna na odbornou rolnicko - chmelařskou školu. Na této škole setrval až do roku 1951, tedy 27 let. V uvedeném roce došlo ke kádrovým změnám celého učitelského sboru. Mikuláš Klapal přešel k nově utvořené chmelařské stanici Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského v Tršicích. Tuto stanici vedl až do roku 1961. V roce 1953 přispěl také k založení stanice Výzkumného ústavu chmelařského v Tršicích. Činností v uvedených chmelařských stanicích došlo k jeho užšímu spojení s chmelařskou praxí a umožnilo mu tak uplatnit své teoretické poznatky.
      Tršickému chmelařství přispěl především po skončení po skončení druhé světové války, kdy byl pověřen KNV v Olomouci obnovením za války těžce poškozené výroby chmele na Tršicku. V letech 1951 a 1952 vyhledával nové chmelnicové tratě v tršické oblasti, organizoval výstavbu chmelnicových konstrukcí a sušáren chmele, takže tršická oblast znovu ožila a dostala nový, dobrý základ.
      Mikuláš Klapal byl také posledním předsedou Zemského chmelařského spolku, který byl, stejně jako jiné organizace, v roce 1951 zrušen. Přišel s iniciativním návrhem, aby byla vytvořena jednotná chmelařská komise pro celou tršickou oblast. Tato chmelařská komise měla svůj význam, měla oporu u jednotlivých OZS a především přispěla k vzácné jednotě všech moravských pěstitelů chmele. Funkci předsedy této komise vykonával Mikuláš Klapal až do své smrti.
      Dne 6. ledna 1994 se uskutečnilo v Tršicích přátelské setkání chmelařů z Moravy, Čech a Slovenska u příležitosti 10. výročí úmrtí prof. Mikuláše Klapala. Setkání chmelařů bylo spojené s odhalením pamětní desky na domě čp. 255 v Tršicích, kde uvedený žil.