Obec Tršice


CZECH POINT

PČR V.BYSTŘICE

Integrovaný záchranný systém Olomouckého kraje

Jízdní řády autobusů a vlaků v ČR

Portál veřejné správy ČR

Obecní úřad Tršice
Tršice č.50
783 57 TRŠICE
Tel.: 585 957 230
Fax.: 585 957 230

Máte zájem o zhotovení WWW za příznivou cenu? Stačí kliknout !!!





CHMELAŘSTVÍ

Historie

      První zmínka o pěstování chmele v Tršicích je z r.1506 (o pivovaru r.1561). Majitelem Tršic byl tehdy Nikodem z Bobolusk (Bobolusky - malá osada v Polsku).
      V minulých stoletích se pěstoval chmel na Moravě velmi roztroušeně, zejména kolem klášterů a panských statků. Až v roce 1861, kdy Hynek Florýk založil první chmelnici na pozemku za svým domem, začalo tzv. novodobé moravské chmelařství v oblasti, která podle městečka Tršice dostala později oficiální název - Tršická chmelařská oblast.
      Tršická chmelařská oblast vlastně vznikla, podobně jako chmelařské oblasti v Čechách, dlouhodobým vývojem a dá se říci jakousi přirozenou rajonizací, která vyústila v oblast, kde se dá pěstovat velmi kvalitní chmel.
      Plochy chmele měly na Tršicku vzestupný trend. Tak např. v roce 1902 byla plocha chmelnic již 867 ha. Jednalo se zejména o tzv. tyčovky o výměře několik arů. Tršické chmelařství však mělo i svá úskalí, kdy stálo na pokraji záhuby a to poprve za první světové války, poté v třicátých letech v době hospodářské krize a dále v době okupace, kdy bylo na Moravě pouhých 75 ha chmelnic. Dokonce počátkem roku 1950 bylo na Moravě jen 60 ha chmelnic. Po tomto roce dochází k postupnému rozšiřování chmelnic a již v roce 1958 byla plocha 289 ha, v roce 1976 564 ha, v roce 1980 675 ha a v roce 1990 1135 ha.
      Po roce 1993 se začal projevovat přebytek chmele ve světě a zasáhl i Tršickou oblast, kde výměra poklesla v roce 1997 na pouhých 876 ha, z toho bylo 17% výsazů.


Význačné osobnosti

Hynek Florýk

      Historie moravského chmelařství je spojena se jménem Hynka Florýka, moravského sedláka v obci Tršice.
      Hynek Florýk zavedením pěstování chmele postavil mezník v hospodářském životě Tršic a širokého okolí. Při tom hluboce zasáhl i do společenského a veřejného života. Roku 1864 byl zvolen starostou obce. Zastával také funkci předsedy Okresního silničního výboru v Lipníku nad Bečvou. Byl řadu let místopředsedou akciového cukrovaru v Prosenicích. V letech 1888-1895 byl poslancem zemského moravského sněmu. V r. 1883 byl založen Chmelařský spolek pro Tršice a okolí, který byl později změněn na Zemský chmelařský spolek pro markrabství moravské v Tršicích. Hynek Florýk byl předsedou spolku do roku 1899, kdy odešel na zasloužený odpočinek.
      Poslední léta své životní pouti žil zakladatel moravského chmelařství v těžkých životních podmínkách. Zemřel 27.července 1921 a je pochován v nenápadném a velmi skromném hrobě na tršickém hřbitově.





prof. Mikuláš Klapal

      Narodil se 3. srpna 1900 ve Velké nad Veličkou, okres Hodonín. Své dětství však již prožil na českomoravské vysočině, ve vesničce zvané Ruda, nedaleko Velkého Meziříčí. Ve Velkém Meziříčí také vystudoval reálku. Za první světové války byl v lednu 1918 odveden do Balatonkeneše v tehdejších Uhrách, nynějším Maďarsku. Po zkráceném absolvování záložní důstojnické školy byl odvelen na italskou frontu, kde jej také zastihl konec války.
      Po návratu domů vstoupil v roce 1919 na Hospodářskou akademii v Táboře a po roce přestoupil na Vysokou školu zemědělskou v Brně. Během studia byl zaměstnán jako zemědělský adjunkt v Cukrovarsko-hospodářské společnosti v Brně - Králově Poli. Po skončení studia na VŠZ nastoupil na statek Rolnické školy ve Velkém Meziříčí. Po necelém roce působil od listopadu 1924 jako učitel na nově zřízené Zemědělské škole v Tršicích. V roce 1926, po vykonání odborných zkoušek, mu byl udělen titul profesora. O šest let později, v roce 1932, byl pak pověřen správou školy a v roce 1934 byl jmenován jejím ředitelem. Za jeho působení byla škola změněna na odbornou rolnicko - chmelařskou školu. Na této škole setrval až do roku 1951, tedy 27 let. V uvedeném roce došlo ke kádrovým změnám celého učitelského sboru. Mikuláš Klapal přešel k nově utvořené chmelařské stanici Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského v Tršicích. Tuto stanici vedl až do roku 1961. V roce 1953 přispěl také k založení stanice Výzkumného ústavu chmelařského v Tršicích. Činností v uvedených chmelařských stanicích došlo k jeho užšímu spojení s chmelařskou praxí a umožnilo mu tak uplatnit své teoretické poznatky.
      Tršickému chmelařství přispěl především po skončení po skončení druhé světové války, kdy byl pověřen KNV v Olomouci obnovením za války těžce poškozené výroby chmele na Tršicku. V letech 1951 a 1952 vyhledával nové chmelnicové tratě v tršické oblasti, organizoval výstavbu chmelnicových konstrukcí a sušáren chmele, takže tršická oblast znovu ožila a dostala nový, dobrý základ.
      Mikuláš Klapal byl také posledním předsedou Zemského chmelařského spolku, který byl, stejně jako jiné organizace, v roce 1951 zrušen. Přišel s iniciativním návrhem, aby byla vytvořena jednotná chmelařská komise pro celou tršickou oblast. Tato chmelařská komise měla svůj význam, měla oporu u jednotlivých OZS a především přispěla k vzácné jednotě všech moravských pěstitelů chmele. Funkci předsedy této komise vykonával Mikuláš Klapal až do své smrti.
      Dne 6. ledna 1994 se uskutečnilo v Tršicích přátelské setkání chmelařů z Moravy, Čech a Slovenska u příležitosti 10. výročí úmrtí prof. Mikuláše Klapala. Setkání chmelařů bylo spojené s odhalením pamětní desky na domě čp. 255 v Tršicích, kde uvedený žil.

"Zelené zlato" po mnoho let proslavovalo Tršice
V současnosti se produkce chmele snižuje, chmelařský areál je využíván pouze sezónně, i to jen částečně.
Slouží jako skladiště, autoservis a sídlo VÚCHŽ.


Zajímavosti

Chmel po hanácky

      Nejstarší chmelaři si vzpomínají, že v Tršicích a okolí, kde se pěstovalo nejvíce chmele, se této polní kultuře neříkalo chmelnice, ale po hanácky "chmelén". Chmel se na Hané nečesal, ale "obiral". Sezonním dělníkům při sklizni se říkalo "obirači". Místo dočesné bývala "doobiraná". Chmelovým hlávkám se říkalo "šeške". Neměřilo se při sklizni na věrtele, ale na "miro", která měla 100 "cólu". Chmelové štoky měly "opratu" a listí s ostatními částmi rostliny to bylo "chmeléni". Toto využívali hlavně drobní pěstitelé ke krmení domácích zvířat. Opraty bývaly někdy i topivem. Ještě něco stojí za připomínku. Protože při sklizni, která se zpravidla protáhla až do září, pomáhali i školáci, začínal školní rok na Tršicku až 15.září a končil 15.července. Změnilo se to až v samostatném Československu.
      To všechno odvál čas. Moderní chmelařství je dnes docela jiné a pamětníkům nezbývá, než vzpomínat a srovnávat.


zpět na "Z HISTORIE TRŠIC"



© JV 2012