Kaple na obdélném půdorysu s odsazeným závěrem krytá sedlovou střechou, nad závěrem zvalbenou. V průčelí segmentový vstup, trojúhelníkový štít převyšuje střechu. Kaple prosvětlena půlkruhově zaklenutými okny ve špaletách, v závěru segmentově ukončená nika. Profilovaná korunní římsa neprobíhá ve štítovém průčelí. Drobná sakrální architektura z 19.století.

Děkanátní matrika přerovská z roku 1691 poznamenává, že se v kapli sv. Kunhuty sloužily mše svaté třikrát do roka.
V tršické farní kronice se lze dočíst: "Lid rád sem spěchá na mši svatou, která se v úterý hodový (v říjnu) zde slouží a nemocní, hlavně postiženi "zimnicí", utíkají se s důvěrou k patronce kaple - svaté Kunhutě."
Kolem kaple byl v době císaře Josefa II. (1780-1790) založen hřbitov, který byl zrušen v roce 1857.

"Kdysi oral sedlák v těch místech, kde stojí nyní kaple a vyoral sošku sv. Kunhuty. Zanesl ji do kostela, ale soška zmizela. V příštím roce byla opět vyorána na témže místě. To se opakovalo po několik let. Sedlák, na jehož poli byla soška objevena, usoudil, že je to Boží pokyn, a proto tam dal vystavět kapličku. Byla zasvěcena sv.Kunhutě. Dřevěná soška je umístěna na oltáři. V rukou drží dřevěné rádlo. Soška prý má zázračnou moc a nemocní zdaleka sem přicházeli, aby je uzdravila."

Pozn: Svatá Kunhuta, dcera lucemburského hraběte, se provdala na přání rodičů za bavorského vévodu Jindřicha, pozdějšího krále a císaře německého. Po jeho smrti vstoupila do kláštera. Zemřela roku 1040.